Upíří kousnutí 12 kapitola

já vím podlouhé době dávám příběh ale aspoň ho dávám jinak v blízké době tu můžete čekat příběh
Vílí myšlenky.Jinak  kapitol Upířího kousnutí bude celkově kolem 20.

12 .kapitola

Rose zazvonila budík.Bylo 5 hodin a jí a Daniela čekal průzkum.Vydali se do knihovny a vešli do tajné místnosti.Začali prohledávat stůl.Odhrnuli staré knihy a pod kopicí se něco zalesklo.Rose odhrnula další část a pod hromadou špíny ,papírů a knih.Naěli zlatý rámeček.Rose otřela sklo .Nemohla uvěřit vlastním očím,nemohla ze sebe vydat ani hlásku.To co viděla byla její maminka s babičkou před upíří akademií držící malé dítě.,,Da..Da..nieli." Vykoktala ze sebe Rose.,,Podívej."Podala mu rámeček.,,Ale to není možné to je tvá máma ....A moje babička a to miminko jsem asi já.Tohle musí být babiččnina kancelář.Ale tady nikdo už desítky nebo stovky let nebyl.Danieli víš co to znamená?Ne .Znamená to že moje babička byla upírka a tím pádem máma je taky upírka.A.....A pokud tvůj táta byl člověk tak jsi byla poloviční upírka od narození.Ale tvoje síla se ukázala až potom co jsem tě kousnul.Danieli už to začíná zapadat,blížíme se pomalu k pravdě." V tom klaply dveře a vešli dvě učitelky a sedli si ke stolu ve druhém patře.,,Milá Bello pokud to Rose zjistí tak ji brzy dostanou a tomu musíme zabránit.To se nesmí stát mojí neteř nikdo nesmí unést .Jinak by byla celá společnost upírů vydána... Víš komu. Ano to moc dobře vím. Aspoň že nic neví.Ale to nevíme jistě.Už to že je tady s Danielem je pro nás nebezpečné."Dámy se rozhlédli kolem sebe a odešli.,,O čem to mluvili? Kdo mě chce unést pokud se co dozvím?"Rose zoufale kladla otázky.,,To nevím.Ale my to zjistíme,Jdeš do toho se mnou? S tebou vždycky.Tak pojďme do třídy ať nepřijdeme pozdě .To by nebylo dobré. To opravdu ne."Došli do třídy a akorát zazvonilo.Začala hodina Dějin školy.,,Dobrý den žáci dnes to bude hodina jiná než ostatní.Dnes si budeme povídat o trezorech v naší škole a i vy dostanete svůj vlastní.Takže kvůli bezpečnosti to ví jenom žáci a učitelé.Trezory jsou skoro za každým obrazem nebo zrcadlem a učitelé tam schovávají svoje cennosti nebo něco co nechtějí aby někdo našel.Ke každému trezoru patří speciální klíč.Každý klíč je jenom jeden.V trezorech jsou zabudované skryté kamery aby je nemohl nikdo vykrást.Kdyby se náhodou někdo dostal do trezoru."Rose zvedla ruku.,,Ano Rose?Paní učitelko a co trezory učitelů co už zde neučí?Dobrá otázka.Protože někteří učielé již odešli.Tak v jejich trezorech jsou vyplé kamery a klíče se od nich nechali roztavit.I když jeden klíč se nikdy nenašel.A teď k tématu . Každý z vás dostane svůj trezor.Protože myslím že elektroniku,peníze a ostatní cennosti byste neměli nechávat v pokojích.Každý z vás teď dostane klíč,Trezory jsou pod obrazem .Vždy naproti pokoji. Takže trezor před pokojem je váš." Po hodině se všichni vydali k trezorům a vyzkoušeli klíče . Všechny skvěle pasovali. Rose tam rovnou dala Notebook, deníček, zlaté šperky a kasičku s penězmi.A zamkla ji.,,Danieli , přijď za mnou do pokoje."Zavolala Rose.,,Ahoj, co jsi potřebovala Rose? Ale víš jak jsem se ptala učitelky na trezory bývalích učitelů?Jo vím.No tak mě napadlo že pokud babička byla učitelka a v její kanceláři nikdo už desítky let nebyl tak musela mít i svůj vlasní trezor.A já myslím že mám u sebe ten poslední klíč který nenašli. Rose to je skvělý nápad. Jo jen najít ten trezor. Najedou se před oknem pokoje něco mihlo a do pokoje vlétla obálka .Rose ji sebrala a otevřela.

,,Zanechte pátrání jinak toho budete litovat.Vám i vašim blízkým se stane něco strašného.Zanechte toho a nedělejte to horši než to je.Jsme přeci civilizovaní upíři a nechceme zde prolívat upíří krev.Nebo snad ano? Zanechte pátrání .Jinak bude téct krev a naše to nebude."

Rose byla zděšená z toho co právě přečetla.Popadala dech a dopis podala Danielovi.,,Tvá teta a ta paní v té knihovně měli pravdu.Buď zachráníme sebe a nebo celou společnost upírů do které taky patříme. Mohou nás zabít tak i tak.Tak co říkáš pokusit se zachránit celou společnost? "Rose přemýšlela a nakonec usoudila.,,Jdeme do toho. Buď mi nebo naši nejbližší a nebo všichni .V tom už tedy nevidím rozdíl.Pokračujem v pátrání mi se ničeho neleknem.Řekli oba se vším odhodláním.